|
|
Filmové adaptace Petra Pana a jejich didaktické využití
Šplíchal, Josef ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá třemi filmovými adaptacemi slavného románu J. M. Barrieho Petr a Wendy (1911), známého spíše pod později zkráceným názvem jako Petr Pan. Nejdříve se zaměřuje na stručný autorův životopis, souhrnně uvádí jednotlivé filmové adaptace a postavení románu v českém prostředí - přibližuje všechny české překlady s ohledem na jejich vztahu k původnímu textu a pokrývá recepci včetně převodů do jiných uměleckých forem. V hlavní části jsou potom analyzovány tři filmy: Hook (1991), Wendy (2020) a Peter Pan a Wendy (2023), a to s ohledem na motivické srovnání s výchozím textem. Závěrečná část je věnována konkrétním didaktickým návrhům ke třem zmíněným filmům i práci s románem jako takovým.
|
|
|
Mediální ohlas Erbenovy nevadnoucí Kytice
Protasevičová, Alexandra ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a kompilací mediálního ohlasu, který vyvolaly jednotlivé podoby Kytice Karla Jaromíra Erbena. Předmětem porovnání jsou mnohočetné recenze, počínaje těmi, které byly zveřejněné v tisku bezprostředně po prvním historickém vydání básnické sbírky, následované reakcí na divadelní inscenaci v divadle Semafor v roce 1972, až po reakce na modernější zpracování z roku 2009. Pro další vhodné srovnání bylo zvoleno divadelní představení v Národním divadle, které mělo premiéru v roce 2019. Práce se zaměřuje také na filmovou tvorbu, a to konkrétně Kytici v režii F. A. Brabce z roku 2000. Cílem diplomové práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se jednotlivé verze Erbenovy Kytice liší, a co výrazné odlišnosti způsobuje. Další otázkou je, proč umělci cítí potřebu se k dílu vracet a reinterpretovat příběh dle svého uvážení. Práce je kriticko- historickou analýzou, přináší pohled mediální, ale i kulturně-politický, se zaměřením na osobnostní rozměr.
|
|
|
Třiatřicet stříbrných křepelek. Komparace prózy Jana Trefulky a filmu Antonína Kachlíka
STLUKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat novelu Třiatřicet stříbrných křepelek z roku 1963 od prozaika Jana Trefulky a porovnat ji se stejnojmenným filmem režiséra Antonína Kachlíka. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmů z oblasti naratologie, především z kategorie příběhu, vypravěče, postav, událostí a prostoru. Pozornost je věnována zobrazování každodennosti 60. let 20. století v československé kultuře, všednodennost umožní zprostředkovat politické pozadí vybraného díla. Práce si klade za cíl zjistit, jak se změní dílo při přenosu z jednoho média do jiného, v tomto případě z knižní předlohy do její filmové adaptace.
|
|
|
Tim Burton v říši adaptace
ŠEBÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce "Tim Burton v říši adaptací" se zabývá problematikou v oblasti adaptací. Metodologická část je věnována adaptačním procesům a okolnostem vzniku adaptací ve spojení s adaptačními teoriemi. Tuto problematiku práce aplikuje v analytické části na tvorbu režiséra Tima Burtona. Analyzuje jeho vybrané filmy, na kterých ukazuje odlišnosti adaptací a předloh a porovnává je mezi sebou. Cílem je poukázat na různé druhy adaptace, její kladné stránky a ve vybraných dílech nalézt režisérův osobitý autorský rukopis a zjistit, zda se v určitých případech jedná o adaptace či nikoli.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
| |
|
|
Kytice literární a filmová aneb Problémy filmové adaptace a pokus o nalezení kýče
Havlíková, Anna ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je srovnání dvou odlišných médií, literatury a filmu, konkrétně Erbenovy a Brabcovy Kytice, a zároveň odhalení kýče ve filmovém zpracování. V první části se bakalářská práce zabývá problematikou filmových adaptací literárních děl, přičemž se soustřeďuje na otevřené a uzavřené adaptace, dále na způsob interpretace literárního textu, jakožto předlohy filmu, na sémiotiku filmu a nakonec na filmového vypravěče. Na literaturu i na film se práce snaží pohlížet z naratologického hlediska, obě média chápe jako textové typy, které aktualizují narativ. Druhá část je věnována problematice kýče, přičemž je popsána jeho etymologie, historie a v neposlední řadě jeho obecná definice. Třetí část práce nejprve interpretuje Erbenovu Kytici, pokračuje srovnáním dvou odlišných médií, přičemž se snaží popsat způsob adaptace literárního díla do filmové podoby a porovnat vypravěče těchto dvou médií. Zároveň se snaží nalézt projevy kýče. Klíčová slova Karel Jaromír Erben, František Antonín Brabec, Kytice, filmová adaptace, kýč.
|
|
|
Funkce násilí ve filmech a jeho přijímání novináři
Haugwitz, Daniel ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Křemen, Pavel (oponent)
Násilí lze v rámci velkého množství filmových žánrů a specifických uchopení daných žánrů zpracovávat různými způsoby. Tato práce si klade za cíl prozkoumat odlišné funkce násilí ve filmech a následně ukázat, jak rozdílné může být přijímání násilí ze strany západních filmových kritiků, tedy novinářů, u stejného žánru s podobnými motivacemi hlavních hrdinů, ovšem s poněkud jiným přístupem těchto postav k používání násilí. V teoretické části budou popsány pojmy recenze, kritika, film a zároveň funkce násilí ve filmech napříč žánry. V praktické části bude poté ukázáno, jak se může dokonce v rámci jednoho většího žánru lišit pojetí násilí a jeho funkce, i když motivace hlavních postav mohou být někdy podobné. Určité paralely a zároveň rozdíly v rámci používání násilí a funkce násilí budou rozebrány na příkladě vybraných scén z akčních filmových sérií Ip Man a Rambo. Následně budou analyzovány reakce na projevy násilí ze strany filmových kritiků a v závěru bude posouzeno, zda kritici vůbec reagovali na zpracování násilí, jakým způsobem na něj reagovali a co celkově vyplývá z přístupu kritiků k různým možnostem zobrazování násilí. Dílčím cílem práce bude zjistit, jestli kritici znali knihu First Blood a zda ji porovnávali s filmovou adaptací, která je součástí jedné ze jmenovaných filmových sérií.
|
host ::
RSS.